Dovršil se další můj rok. Přesně 7. dubna. Je to pro mě období, kdy se končí určitá etapa a začíná se nová. Už můžu říct, že žiju čtvrt století :D Pro někoho je velice významný Silvestr, kdy zakončuje to staré a pouští se do nového. Pro mě je mnohem více důležité dovržení roku do dne mých narozenin. A tak se dnes dostávám k napsání článku o tom, co mi dal rok minulý.
A jak tak u mě bývá zvykem, vždy koncem roku starého a začátkem nového, bilancuji. Sčítám, odčítám, násobím, dělím a zjišťuji konečný zůstatek :) Nebo spíše přebytek. Házím na papír to, co mi rok předešlý dal. Záměrně nepíši, co mi vzal, protože vždycky něco starého odchází a nového přichází, takže na tom vyděláme :D
A tak jsem se dnes (trošku opožděně) dostala k tomu, abych se nad těmi svými uplynulými 365 dny zamyslela.
To je takový můj výčet toho, co považuji za nejpodstatnější v tom, co se událo.
Děkuji svému partnerovi za obrovskou podporu. Své nejmilovanější kamarádce za to, že mě nakopla tím správným směrem. Své rodině, že mě neustále učí a je tu. Děkuji také sobě za to, že na to mám courage.
Tak mě napadá, že všichni lidé, prostředí, okolnosti a situace, které z mého života odešly, vnímám jako přirozený koloběh. Bylo to nevyhnutelné. I když to bolelo. Něco jsme si předali, vzájemně se od sebe naučili a jde se dál. Stejně tak jako je to v přírodě třeba s přílivem a odlivem moře nebo s našim dýcháním. Prostě ho nezastavíš :)
Podle mě stejné přitahuje stejné. A tak je to v našich životech i s našimi partnery, přáteli a lidmi, se kterými se stýkáme. Zkrátka naše vnitřní nastavení si k sobě přitáhne toho, kdo to má podobně. Pak spolu zarezonujeme a nějak fungujeme. A jelikož vývoj člověk nezastaví, tak se každým okamžikem měníme, rosteme, vyvíjíme se, expandujeme, toužíme, sníme, konáme a… A třeba také ne. Jsou tu i tací…
Zkrátka to, kde jsou, jim stačí a nemají potřebu to měnit. A vy najednou zjistíte, že už si s nimi nerozumíte jako dřív. Taková ta jiskra vyprchala a není se už o co opřít. Jediná otázka ve vaší mysli a srdci zní. „Když tu zůstanu, budu se muset přizpůsobit? Když se přizpůsobím, budu to ještě já nebo se budu muset „ředit“?“ Vaše komunikace může být prázdná, beze slov, anebo naopak plná hádek.
V tomto případě pak jasně poznáte, že se vaše cesty už neprotínají a je na čase se pohnout dál. Může se tedy stát, že se vaše cesty rozdělí. Přestanete se vídat, stýkat, vnímat, být v kontaktu… Ano, a je to tak v pořádku. Váš čas se naplnil a není třeba si nic vyčítat. Misi jste splnili.
V tomto roce (od dubna do dubna) si přeji, abych žila v hojnosti. Přeji si, abych měla krásný vztah sama se sebou, se svým partnerem, rodiči, přáteli, příbuznými, klienty a lektory. Ať mám hojnost zdraví, lásky, peněz, kvalitních vztahů, nápadů, inspirace, odvahy, odhodlání, štěstí, radostí a chuti do života.
Abyste také ochutnali vůni nových začátků. I když to tak zprvu nemusí vypadat, věřte, že je to to nejlepší, co vás potkalo. Posouváte se díky tomu dopředu a zažíváte svoji transformaci. A ta je důležitá pro krásné a láskyplné vztahy, souznění a hojnost na všech úrovních vašeho bytí :)
A na závěr vám posílám krásnou písničku :)