Jedna nástraha v plánování nového roku a jedna věc, která vám ho pomůže proměnit v radost
Po prožitých klidných svátcích se se začátkem nového roku spouští vlna plánování, nových začátků a vizualizace toho, co bychom všechno chtěli zažít a zrealizovat v tomto roce.
Ani já nejsem výjimkou a takováto zastavení se a zrevidování svých záměrů mám moc ráda.
O čem to dnes bude?
V dnešním mém tipu bych ráda upozornila na jednu nástrahu, takový nešvar, který se s plánováním vede za ručičku a díky kterému nikdy nedojdeme do cíle. Dám vám své doporučení na cestu.
A také vám povím o jedné zásadní věci, která vám může proměnit život v radost a pomoci v tom, abyste si ho mnohem víc užívali, a nejenom přežívali.
Tato má doporučení jsem natočila v rámci svého prvního lednového živého vysílání ve facebookové skupině Hurá za poznáním, kam se také můžete přidat a kde pravidelně přispívám hodnotným obsahem.
Video má skoro 11 a půl minuty a jsem si jistá, že inspiraci, kterou v něm najdete, si budete připomínat každý den, protože jsou opravdu velmi, velmi praktická. :) Tak jdeme na to.
Možná se vám také stalo, že začátkem roku při plánování svých aktivit jste si vypsali dlouhý seznam toho, co byste chtěli zažít, jaký sen byste si chtěli splnit, co nového byste se chtěli naučit a čím novým zase obohatit svůj život.
Nový rok, nový vítr do plachet
Dáváme si nové záměry, své sny, přiřazujeme si k nim své cíle a kroky, které na této cestě k jejich splnění budou v průběhu následovat.
Jenomže…
Častokrát se stává, že si těch cílů dáváme mnoho a přeceňujeme se. V rámci jednoho roku, který tak má 12 měsíců nejsme schopni je všechny naplnit a zrealizovat.
Přehlcujeme se a přeplňujeme. Možná to znáte, pokud si říkáme: „Stihnu tohle a ještě tamto a tohle bych taky mohla ještě udělat.“ Poznáváte se v tom?
Já se přiznávám, že mě se to děje, ale našla jsem z toho cestu ven. Což bylo také mé prozření a impuls k tomu se o to s vámi podělit.
Zjednodušte si to. Z toho všeho, co jste si sepsali, si vyberte opravdu jenom ten jeden hlavní cíl, který si rozhodně v tomto roce toužíte naplnit a ty další nechte bokem. Třeba budete překvapení, pokud je zvládnete také, ale mnohem lepší je zvládnout opravdu jeden hlavní cíl a pořádně, než všechny, ale vůbec.
Dle mého je toto největší nástrahou, protože ten rok nenafoukneme a v průběhu se děje to, že nám dochází síly a najednou už se nechytáte a nestačíte na to. To zase způsobuje to, že jste demotivovaní. Nemáte už ani chuť, ani sílu a postupně to z vás vyprchá a odejdete od toho.
A když vidíte, kolik toho je, tak pro jistotu raději neuděláte vůbec nic.
Což zase způsobuje to, že se cítíte frustrovaní, unavení a nenaplnění, protože jste se na začátku roku pro něco rozhodli a na konci roku pak zjistíte, že jste z toho svého seznamu neudělali skoro nic.
Kamenem úrazu tedy je, že si:
- Dáváme hodně aktivit,
- nemáme jasné priority,
- chybí tomu řád, systém a konkrétní kroky,
- nebereme v potaz to, jak na to energeticky stačíme.
Jedna věc, která vás promění
Minulý rok jsem se naučila jednu zásadní, ale opravdu zásadní věc, která mi najednou jakoby otevřela oči dokořán. Ale fakt. Rozhodně si ji ponechám i v tomto stávajícím roce, protože to kouzlo, které mi přinesla, je opravdu hmatatelné.
Sama se divím, jak totálně jiné vnímání světa díky ní teď mám. Přitom TA VĚC je úplně, ale úplně jednoduchá a možná si řeknete: „Prosím tě, jak tě tohle může tak moc ovlivnit? Však je to nějaká blbost.“
Není. Mám to odzkoušené sama na sobě.
Tou věcí je, že si dovoluji prožívat radost naplno, a to hned, v momentu, kdy ji cítím a nečekám na AŽ PAK. To je tak teoreticky řečeno, dám hned příklady.
Koupím si malou kabelku. Vždy jsem si říkala, že si ji vezmu ven až příště, teď by byla škoda ji vytáhnout jen na malou procházku hned po tom, co jsem si ji koupila. Musela jsem přece počkat na nějakou lepší příležitost.
Přitom jsem se ale vnitřně nemohla dočkat, až si ji vyzkouším a proluftuji venku. Pak jsem na to ale zapomněla a radost byla kde tam. V čudu.
Teď je to tak, že nečekám. Prostě si něco koupím, toužím si to vzít na sebe, okamžitě to udělám a tu emoci radosti si užiju naplno. A je to bájo. Ten pocit.
Nečekej až na pak, to nikdy nemusí přijít
Stejně tak to mám se vším ostatním. Prostě mám na to chuť teď, tak proč to odkládat a čekat? Udělám to tedy hned. O čem by byl život, když bychom v něm neměli radost, a tím pádem i naplnění?
Čekat až na pak? To také nikdy nemusí přijít. Nevíme, kdy ten náš život skončí, proto na to není čas. A syslit si něco do zásoby, nebo donekonečna odkládat, není cestou k lepšímu a bohatšímu životu. Naopak. Často je to cestou k frustracím a pocitu, že jen přežíváme.
Přitom je to jenom taková maličkost, že? Kterou si můžeme udělat den lepší. Na příkladu té kabelky – vzít si ji ven. Pokud tak jednáme v malých věcech, jednáme tak i v těch velkých.
Myslete na to, až budete chtít příště sami sebe stopnout jenom kvůli nějakým svým omezujícím přesvědčením.
Ztratíte tím mnohem víc, když to neuděláte, než když to uděláte. Protože ten pocit za to stojí.
Pozvi k sobě do života RADOST
Pokud tedy po něčem toužíte, dovolte si to. Jsme to jenom my sami, kteří si kladou limity a často je to právě naše hlava, která nám našeptává i skrze různé programy, které jsme si do ní v průběhu života nahráli. Možná přišel čas na to je přepsat, co říkáte? :)
Ráda bych vám ještě poskytla možnost pořídit si můj jazykový diář, který vám může s plánování vašich nejen jazykových aktivit pomoci a podpořit vás.
Jsem si jistá, že i vám vykouzlí velký úsměv, radost a navíc vás nastartuje v novém roce do poznání nějakého super jazyka.
Tak, jako už to udělal už u více než 4.500 lidí, kteří si ho koupili.
Pokud vás volá, dovolte si ho a udělejte si jím radost. Nebudete litovat, uvidíte. :)
Mějte krásné lednové dny.
S radostí a láskou,
Markéta
