Musím mít na jazyky talent?

Už léta se u lidí setkávám s názorem, že MUSÍ MÍT NA JAZYKY TALENT, aby se dokázali naučit, ať už jenom jeden, nebo x dalších jazyků. Už od základní školy jsem slýchala: „Tobě to jde. Máš na jazyky talent.”, anebo u spolužáků „No, co se dá dělat. Tobě to nikdy nepůjde. Nemáš na jazyky talent.”

Dokonce nám díky tomu mnozí učitelé a učitelky dokázali říct, zda se dostaneme na tu a tu střední školu, uděláme maturitu, nebo se dostaneme na vysokou školu a dokončíme ji. Tím vším nám ovlivňovali nejen naše sebe-vědomí, ale především nevědomě formovali nastavení našeho podvědomí na jazyky.

ALE OPRAVDU?

Opravdu musím mít na jazyky talent, abych se je naučil/a?

Opravdu potřebujeme mít talent k tomu, abychom uměli jazyk? Abychom uměli něco tak přirozeného, jako je vyjadřování, komunikace, intuitivní vnímání toku slov a jejich významu?

Tuto otázku jsem položila sama sobě i celému svému okolí aspoň stotisíckrát, udělala takový průzkum a odpověď jsem zkoumala ve všech hloubkách. Někteří říkali, že to rozhodně není o talentu, jiní říkali, že je to o jazykovém citu, jiní že to rozhodně o talentu je a další zkoumali, co to ve své podstatě talent je. (Talent je mimořádná vrozená vloha, druhý stupeň rozvinutí schopností – 1. nadání, 2. talent, 3. genialita.)

Já sama jsem naposledy toto téma sama před sebou otevřela před nějakým časem, když jsem v novinách četla rozhovor s Češkou, která žila v Kanadě a pak se přestěhovala do Švýcarska, kde žije.

V jednom dotazu se jí ptali, zda plánuje mít děti a zda bude učit děti mluvit česky. Žena odpověděla, že své děti rozhodně česky učit bude, s přítelem mluví anglicky a děti by ve školce a škole mluvily německy a francouzsky, pokud by tedy měly talent na jazyky.

Tato věta mě lehce vyvedla z rovnováhy a následně rozpoutala celý tento můj průzkum, zda-li skutečně mají lidé ve vědomí tuto myšlenku, že musí mít na něco talent, aby to vůbec dokázali zrealizovat?

Moje odpověď po všech těchto mých zamyšleních byla vždy stejná. Jsem toho názoru, že to není pravda. Poznání jazyka není záležitostí talentu, nýbrž tréninku. A hodnotím to na základě jednoho důkazu, jehož jsme absolutně všichni součástí. Mluvíme svým rodným jazykem.

Učili jsme se jako malé děti, kdy jsme neuměli číst ani psát, ale neustále na nás někdo mluvil, komunikoval s námi a my jsme reagovali. Byli jsme jazykem obklopeni a podvědomě jsme měli obrovskou vnitřní chuť a odhodlání rozumět a mluvit stejně tak dobře jako naše okolí.

Další jazyk, který jsme se učili mimo své přirozené domácí prostředí, většinou v rámci nějakých institucí jsme se ale už většinou nenaučili tak dobře, případně ano, ale zapojili jsme do jeho poznávání mnohem více energie a času, něž pouze na hodinách.

Podívejte se, jaký emocionální vklad jste měli přitom, když jste se učili jazyky ve školách a jaký emocionální vklad můžete mít dnes. Může vás to mnohem víc bavit, nemusíte se učit z hnusné učebnice v rozkladu, ale dívat se na videa a každým zdokonalováním a poznáváním nového bohatnout.

Rozhodnutí + trénink = úspěch

A také systému, intenzity, cílevědomosti a četnosti opakování. Pokud jsme se svůj mateřský jazyk naučili a poznali ho, jsem přesvědčená, že to dokážeme s jakýmkoli dalším. Možná jen, že nám aktuálně nevyhovuje systém, způsob a metodika výuky, anebo nad jazykem přemýšlíme moc hlavou, než abychom ho vnímali srdcem.

V mnoha případech může být také příčina neúspěchu v jazyce zakořeněná hluboko v našem podvědomí a mohla vzniknout díky různým situacím a zkušenostem, kterými jsme si prošli, díky učitelům, rodičům a všemu, co jsme slyšeli, viděli, cítili a vnímali.

Vtiskla se tam a nyní vás ovlivňuje v jakékoli vaší snaze jazyk poznat, nebo i v případě, že už jste se rozhodli ho poznat. Nejjednodušším způsobem, jak to změnit, je identifikovat, co mám ve svém podvědomí a neužitečné modely přepsat. Věnuji se tomu na individuálních sezeních s klienty, případně na živých seminářích. Nyní ale zpět k talentu.

Často mi připadá, že TALENT (nejen) do jazyků začnou lidé plést například tehdy, pokud se chtějí na něco vymluvit a staví se do role oběti. Věří, že se jim to děje samovolně a že oni nad tím nemají žádnou moc.

„Ať už si myslíš, že to dokážeš, nebo nedokážeš,
v obou dvou případech máš pravdu.“
Henry Ford

Zmíním Wolfganga Amadea Mozarta. Často ho lidé považují za génia, který měl talent na hudbu. Na koncertech byl společně se svojí sestrou představován jako zázračné dítě. Málokdo ale už vidí tu dřinu a potěšení zároveň, které hudbě věnoval. Pamatuji si, jak jsem o něm kdysi na základní škole četla, že ho otec Leopold budil brzy ráno, aby šel trénovat.

Do svých šesti let strávil hraním na piano 3 500 hodin, a když zrovna na piano nehrál, poslouchal hudbu, vymýšlel skladby (už v pěti letech) nebo o hudbě snil. A stejně tak je to i s jazykem. Pokud ho milujete a skutečně ho chcete znát, uděláte maximum, abyste s ním mohli být každou volnou chvilku. Stane se z toho taková závislost. :)

Abych vás inspirovala – já si před spaním čtu. Nyní jsem začala číst bilingvní anglické povídky. Každý večer přečtu jednu stránku. Nějaká, pro mě neznámá spojení nebo věty, si opakuji víckrát za sebou, ale celkově mi to nezabere víc než 20 minut. A pak jdu spát. Tuhle povídku jsem teď rozečetla a jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál. :)

Čtení cizojazyčných knih

Měla jsem to tak i ve školách – když jsem se chtěla něco naučit, četla jsem si to před spaním a druhý den pak zopakovala, aby se mi to ukotvilo. Ale každý to může mít jinak. Tomu, jak opakovat, aby si naše paměť zapamatovala všechny informace, se věnoval německý psycholog a filozof Hermann Ebbinghaus a vytvořil křivku řízeného učení – opakovat 2., 7. a 12. den.

Křivka řízeného učení

Náš úspěch tedy dle mého názoru tkví v ROZHODNUTÍ a TRÉNINKU. V rozhodnutí, že to zvládnu, že to potřebuji sám/sama pro sebe, že když to dokážu, obohatím sebe a svůj život. Stejně jako jsme byli malí, protože jsme chtěli rozumět svým rodičům – a ani na okamžik jsme nepřemýšleli jestli na to máme, nemáme talent, nebo jestli to zvládneme či nezvládneme. :)

Ke správnému tréninku je třeba mít dobře postavený jazykový akční plán. A ten si můžete sestavit prostřednictvím Jazykového DIÁŘe, který si můžete zakoupit a budete ho tak mít neustále při sobě.

Markéta Králová

Jsem podporovatelka a propojovatelka jazykomilců - těch, kteří se rozhodli poznat nějaký cizí jazyk, jazyková NLP koučka, mentorka.

Mojí úlohou je být průvodkyní na cestě poznávání jazyků, ukázat vám, jak se jazyky učí polygloti a provést vás zážitkovým učením bez učebnic.

Miluji cestování, jazyky, hudbu, zpěv, spiritualitu a mým posláním je vést lidi k přirozenému a zážitkovému poznání skrze vlastní prožitky, zejména v jazycích. Naplňuje mě předávat to, co umím a znám.

Mou vášní je poznávání lidí, jejich příběhů a vím, že pro některé není vůbec lehké zvládat nároky dnešní společnosti a udržet s ní tempo.

A na základě toho vzniklo vzdělávací centrum SOLIS ORTUS, kde provádím samouky světem přirozeného poznávání jazyků a zároveň společně se svými lektory organizuji individuální, skupinkové a zážitkové kurzy cizích jazyků, doučování předmětů, výuky hry na hudební nástroje a zajišťuji překlady, korektury a tlumočení.

Jsem autorka jazykového diáře, elektronických knih, výukových videí, meditací a lektorka živých seminářů.

Napsat mi můžete na email marketa@solisortus.cz

Připojte se k Hurá za poznáním na facebooku>>

Přečtěte si celý můj příběh >>

Inspirujte se na YouTube >>

Komentáře