Krátké poselství, které mi přišlo shůry

Dnes od rána pracuji na nové knize, kterou chci konečně dopsat a prozradit vám v ní 9 životně důležitých předmětů, které vám změní život. Jsou to předměty, které se běžně ve školách neučí, přesto jsou tak nesmírně důležité a měli bychom je každý den zahrnout do svého harmonogramu.

A následně kliknu na Desktopu svého počítače na soubor s názvem Poselství a čtu…

„Tvůj život a čas, Markéto, není bezedný. Je ti 25, chceš mít děti, harmonický vztah, úžasnou a prosperující firmu, hromadu zážitků a žít život, o kterém jsi vždycky snila. Ale jak se to může stát, když pro to nic neuděláš? Teď je ten správný čas. Nečekej na to AŽ, protože to až nikdy nemusí přijít. Začni si plnit své sny už teď. Prociť to přes srdeční čakru. Představ si, že jsi svým snům na dosah a nech se vést svým vnitřním hlasem a dalšími bytostmi, které ti na tvoji cestě pomáhají. Ty jsi tvůrce svého života. Jsi královna, jsi král. Máš obrovský potenciál a dary, kterými jsi jedinečná. Tak je sakra využívej naplno a ukaž světu. Jedině tak může nastat změna a jako lidstvo se posuneme dopředu.“

Pak jsem si vzpomněla, že jsem tato slova napsala před nějakým časem, když mi přislo shůry, abych otevřela prázdný list a začala psát. Děje se mi to poměrně často. Ale buď okamžitě po napsání slov soubor smažu, nebo ho uložím. Většinou ho ale vůbec nečtu. Jde o to, že ze sebe dostanu to podstatné, uvolním prostor novému a další „pitvání“ se v tom není třeba.

A dnes jsem překvapená, jakou moudrost v těchto slovech čtu :) D Ě K U J I  za ni.

Náš čas je velice vzácný. Já sama se pozoruji, jak jím dost často úplně zbytečně plýtvám. Svoji pozornost a energii dávám do situací a lidem, kteří jí nejsou hodni. Místo toho bych ji měla směřovat tam, kde je potřebná a vysoce ceněná a kde skutečně pomáhá.

Čas je „komodita“, které máme pouze omezené množství. Ačkoliv se nám to třeba teď nezdá, připadáme si mladí, cítíme sílu a celý život před sebou… Tu na Zemi máme svůj omezený čas. Každý den svých 86 400 vteřin. Jak s nimi naložíme, je pouze na našem vlastním rozhodnutí. A já se rozhoduji těchto mých 86 400 vteřin každý den investovat cíleně.

Chci naplnit své poslání. Předat tu na Zemi všechno to, co tu předat mám a z jakého důvodu jsem sem vlastně přišla. A navíc chci zažít jaké to je být matkou, babičkou a možná i prababičkou :)

K tomu mě napadá, zda jste viděli film Interstellar. Pokud ne, velice doporučuji jeho zhlédnutí. Dovedl mě k zamyšlení, jak je čas relativní a jak si ho vážit.

Mějte se moc krásně a věřím, že vám mé poselství posvítí na cestu a vy budete vědět kudy máte jít :)