Možná to také znáte… S jazykem začnete plní energie a nadšení a za dalších 14 dní až tři týdny si už ani nevzpomenete, že jste se rozhodli mu věnovat. Čím to vlastně je, že jazyk po pár týdnech vzdáváme a potom zase za nějakou dobu začínáme a vlastně se nám to tak točí pořád dokola jako začarovaný kruh?
O čem tentokrát uslyšíte?
co v něm není, najdete v tomto článku.
***
Často toto téma od svých klientů slýchám, a to byl také důvod, proč jsem se o něm rozhodla víc mluvit. V říjnu roku 2020 jsem dělala svůj průzkum, kdy jsem dotázala mé klienty a lidi, kteří jsou v mé komunitě. Ptala jsem se na to, co je nejčastěji trápí a s čím bych jim mohla poradit.
Právě víc jak většina respondentů mi odpověděla, že neví, jak vlastně u jazyka vydržet, jak to překonat, aby to po nějaké době nevzdali. A tak jsem se rozhodla, že vám na to dám ve zkratce odpověď.
V rámci tohoto tématu bych s vámi ráda sdílela momenty, které považuji za velice důležité a jež se mnohým z nás už staly.
Jak vlastně u návyku poznávání jazyků vydržet dlouhodobě? Asi to každý znáte… tehdy, pokud si dáváte nějaké nové cíle, předsevzetí a rozhodujete se pro nové věci, zvláště začátkem roku, tak si myslíte, že to zvládnete a že to nebude zase tak náročné (o novoročních předsevzetích video zde >>).
Chvilku jste nadšení a skutečně cílevědomě na svých cílích pracujete, ale o několik týdnů později zjišťujete, že ta vaše předsevzetí a cíle najednou ztrácejí na síle a vy už nejste tak moc motivováni jak jste byli na začátku.
A od těch svých návyků, které jste si snažili začátkem roku vytvořit, dáváte ruce pryč a vlastně je neděláte tak pravidelně.
Vynecháváte čím dál tím více a už si kolikrát ani nevzpomenete, že jste vůbec nějaký jazyk začali poznávat. Vynecháváte jednou, dvakrát, třikrát a pak se s vámi táhnou pocity, že na to nemáte, že to celé nemá cenu, že to není nic pro vás, že naučit se jazyk nikdy nemůžete zvládnout a že jste úplně k ničemu… a nakonec to vzdáte.
A o to víc se stáváte frustrovanými. Cítíte se špatně, protože si sami před sebou říkáte: „Tak já jsem se rozhodl/a, že se budu tomu jazyku věnovat, ale je pár týdnů pryč a skoro nic jsem neudělal/a“.
Z toho vlastně vyplývá, že ten nový návyk a jeho automatizace potřebuje čas, než se zažije a usadí v našich cyklech a přesně v těch momentech, kdy se mu můžeme věnovat. Jak to tedy nevzdat, ale vydržet a mít skutečné výsledky?
Pokud s poznáváním nějakého jazyka začínáte, učíte se i novému návyku. Změna se nestane za jeden týden. Trvá to a je třeba být trpěliví a důslední. Motivace je skvělá, ale nevydrží vám tak dlouho, jako správná sebe-disciplína. Proto je potřebná kombinace obou těchto faktorů.
Podle studií neurovědkyně Kelly McGonigal, profesorky na Stanfordské univerzitě, jsou lidé, kteří mají dobrou sebe-disciplínu, šťastnější, zdravější a žijí déle. Napsala několik knih, jako třeba The Joy of Movement, The Willpower Instinct, nebo The Upside of Stress. Více o Kelly můžete najít zde >>
1. Je třeba ucelit si nějaký systém, který vám bude v této sebe-disciplíně pomáhat a nastavíte si jím tak nějaká pravidla. Určité jazykové aktivity opakovaně provádějte ve stejné dny a ve stejný čas. Tím váš návyk získá na síle a bude to vám i vaší hlavě jasné. Pokud se vám denní harmonogram dost mění, doporučuji aktivity zařadit ráno a večer.
Například pokud máte psa a chodíte s ním pravidelně na procházky, není nic jednoduššího, než si pokaždé nasadit do uší sluchátka a pouštět si nějaké jazykové nahrávky apod. Tím dáte pokyn svému podvědomí, že právě teď je ten čas se jazyku věnovat. Bude to pro vás autentičtější, snazší a mnohem zábavnější. Věřte mi. :)
Podrobněji o stanovení si svého systému v tomto článku níže.
2. Ukliďte si. Pokud rádi studujete na jednom místečku, kde se cítíte dobře, ukliďte si tam. V útulném prostředí se cítíme lépe, příjemněji, uvolněnější a spokojenější. Mozek navíc nebude tříštit energií a pozorností a bude se zaměřovat na to podstatné, a to je právě to studium, případně nějaká jazyková aktivita, kterou jste si zvolili. Budete i méně prokrastinovat.
3. Pojďte svým návykům napřed a zjednodušte si ten proces. Dejte si třeba bilingvní (dvojjazyčnou) knížku na noční stolek a v momentě, kdy půjdete spát, ji budete mít na očích. Tudíž po ní sáhnete a kousíček si přečtete.
Tím, že si ji tam připravíte a budete na ni koukat, si opět ušetříte energii nad přemýšlením a zbavíte se jedné překážky. Té, že nebudete tápat nad tím, kdy co dělat, ale budete mít vše pěkně připravené a bude to pro vás mnohem jednodušší.
4. Aby se vám dařilo u jazyků vytrvat, zeptejte se sami sebe, co děláte, když prokrastinujete a snažíte se něčemu vyhnout? Kdy předstíráte, že to neexistuje a že je na to ještě času dost? Do jakého světa si utíkáte? Pustíte si televizi, nebo začnete uklízet, případně jdete ven? I těchto činností můžete u jazyků využít ve svůj prospěch.
Buď na tyto aktivity napasujete nějakou jazykovou aktivitu – například si v televizi místo českého seriálu pustíte nějaký ve francouzštině (anebo jakémkoli jiném jazyce, co se chcete naučit) a při uklízení a procházce venku budete poslouchat cizojazyčné podcasty.
Anebo pokud to nepomůže a budete mít potřebu se tomu stále vyhýbat a pouštět si ten český seriál, tak si jednoduše vyndejte baterky z ovladače a ukliďte je na nějaké těžko dostupné místo. :) Bude to pak pro vás překážka, která vám dopomůže být silnější ve svém započatém návyku a vrátíte se tak snáz k aktivitě, kterou jste si naplánovali.
5. Oceňujte se. Každý malý krůček je důvod k ocenění se. Každý malý Vyžaduje energii a sílu na to se pohnout z místa. A pokud tu energii vynaložíte, pochvalte se za to. Není na tom nic sobeckého, ale laskavého k sobě.
Můžete si také představit, že ode dneška uplynul nějaký čas a vy se ocitáte v budoucnosti. Za 6 měsíců ode dneška, za rok, za 5 let. Jaké to je, když se vám podařilo naplnit všechno to, pro co jste se rozhodli? Co byste poradili z tohoto bodu svému mladšímu já? Jakou cestou jste museli projít? Byli tam i nějaké milníky a překážky, na které byste se chtěli upozornit? Dáte si nějaká doporučení?
Přesně pro tyto účely, jsem také nahrála relaxační mp3 nahrávku, která vás přesně přenese do těchto zákoutí vaší mysli a odhalí vám, co je vaším hnacím motorem, na co všechno se připravit a jak tuto vysněnou horu (používat vámi vytoužený jazyk) zdolat.
Pomáhá, pokud si představíme náš vytoužený výsledek a od něj se dále odpichujeme a stanovujeme kroky, které vedly k jeho dosažení. Dá nám to i určitý pocit vnitřního klidu.
Může se stát, že někdy toho máte tak nad hlavu, že prostě na jazyk nemáte ani pomyšlení, anebo vás bolí hlava a cítíte, že by veškerá vynaložená energie byla na nic. Ano, může se to stát a je to absolutně přirozené. Pokud jednou vynecháte, vůbec nic se neděje. Není třeba si to ani vyčítat, ani se sebebičovat trýznivými myšlenkami.
Platí ale pravidlo, že byste neměli vynechávat dvakrát po sobě. To je právě ta propast, která k sobě tak moc láká, že byste do ní mohli spadnout a těžko by se vám z ní už vylézalo ven.
Udělat si ale pauzičku je absolutně přirozené, ale nemělo by se to stát pravidlem. Proto pokud si budete dávat pauzičku, tak ano, jednou za čas, ale opravdu vědomě.
Anebo mít pravidlo, že každý všední den něco pro jazyk uděláte a o víkendu máte volno. Dát si povolení, že když se vám bude chtít i o víkendu, pustit si třeba nějaký film, tak jasně, můžete.
Je jí NÁVYK a ten se schovává a startuje ve vaší mysli a jejím nastavení. Vychází z přístupu, vůle a píle. Také z toho, jak přemýšlíte, jací jste, jaké máte zkušenosti a co vás žene vpřed.
Někdy to chce zatnout zuby a máknout, protože všechny dny nejsou růžové a prozářené sluncem. Jindy to jde zase lehce a snadno bez většího přemáhání se.
To vše ale k tomu procesu patří a dělá ho tak krásným. Jedině tak byste pak mohli ocenit, že se dokážete s někým domluvit a vyměnit si s ním myšlenky. Za to to ale rozhodně stojí.
A jak už jsem psala, každý nový návyk si žádá čas a své neustálé opakování do té doby, než si ho plně osvojíme a zautomatizujeme. Ale pamatujte!
Za 21 dní si dokážete z práce na sobě a jazyku vytvořit zvyk, ale za 90 dní už ze zvyku uděláte součást svého života.
Návyk je tedy automatická reakce, nad kterou už nepřemýšlíme v momentě, kdy je pro nás zcela přirozená a máme ji dobře zakřivovanou. V tom případě ji děláme spontánně. Do tohoto bodu si to ale vyžaduje systematickou práci.
Možná vám je povědomé to, že často nevíte kde začít. Víte, že s jazykem potřebujete pohnout, ale nevíte, jak to uchopit. V hlavě se vám mele tolik věcí, co musíte a co byste měli udělat, proto buď pro jistotu neuděláte vůbec nic, anebo často přeskakujete z aktivity na aktivitu.
Zkoušíte tohle, pak zase něco jiného, u ničeho nevydržíte a je to jeden velký chaos. Všechno to postrádá nějaké pořádné zaměření a systematičnost, abyste jistě a pohodlně z bodu A přešli do bodu B.
No jo, ale jak to tedy udělat? Co je to ta systematická práce a jak si pomoci ní můžu vytvořit svůj návyk, který bude mou automatickou reakcí?
Když to povím úplně zjednodušeně, tak k nastavení svého systému vám stačí odpovědět si: „Co? Kdy? Kde? Jak? S kým?“ a případně „Za kolik?“ peněz se budu jazyku věnovat.
Je to ve své podstatě projektový management. Jako když plánujete nějaký projekt, potřebujete vědět: co máte vyrobit, kdy a kde to začnete vyrábět a do kdy to máte vyrobit, kolik toho bude třeba vyrobit, s kým to budete dělat a kolik vás to bude stát.
Vezměte si klidně i papír a tužku a rozkreslete si myšlenkovou mapu. Odpovězte si na tyto základní otázky:
Tím si stanovíte základní systém, na který se můžete spolehnout a který vás podpoří. K tomu, abyste si všechno opravdu velice dobře nastavili a odpovídalo to vašim možnostem – jak časovým, tak energetickým i finančním, je ale dobré vědět jak přesně na to a položit si opravdu dobré základy.
Svým klientům s tímto pomáhám, v konečném důsledku to ušetří hodně času, nervů a peněz.
Pokud to i vy myslíte se svým jazykem vážně, posílám vám pozvánku >> Můžeme se potkat.
Z tohoto základu potom můžu dál vycházet a pokračovat vpřed, protože máte jakýsi i kontrolní plán, který vás jasně vede a víte kam kráčíte. Neztrácíte se v tom, ale víte přesně co a jak. A o to tady jde.
Na jazyk zapomínáte i přes počáteční rozhodnutí: „Tak tenhle rok se už fakt konečně ten jazyk naučím!“ Jeden měsíc uplyne, vzápětí další a jste zase úplně ve stejném bodě jako na začátku a neposunuli jste se vůbec nikam.
Stále stejný scénář: začnete – skončíte. Chvíli si to vyčítáte, pak se nějak otřepete, po čase zase motivace vyplyne na povrch a vy si zase řeknete: „S tím jazykem už opravdu potřebuji hýbnout, tak se do toho zase pustím!“ jenomže pokud tam nebude tahle až esenciální záležitost, tak opět přestanete. A stále dokola.
Je to takový začarovaný kruh (cyklus) a vy se potom cítíte z toho frustrovaně, protože vidíte, že se neposouváte a je to furt dokola to samé, nehledě na to, kolik peněz a času a energie do toho jako vkládáte, ale bez výsledku. Pokud se posouváme buď pomalu, nebo vůbec, tak je to vždycky obrovsky frustrující.
Samozřejmě velkou roli v tom hraje i naše hlava, protože ta nám kolikrát vlastně dodává určité výmluvy a říká nám: „Proč bych to měl/a dělat, dneska se mi nechce, venku prší, musím uklidit nádobí a mám tady ještě spoustu věcí do práce.“
Mozek vymýšlí spoustu jiných činností a pořád je něco důležitějšího než ten jazyk. A v tomto momentu je důležité si přiznat, zda je pro vás tento jazyk opravdovou prioritou. A pokud je, udělejte si ty chvilky s jazykem pohodové a zábavné.
O tom už jsme mluvili také v předchozím článku s videem, které jsem dělala na téma: „Kde na jazyk vzít čas?“.
Pokud vám tedy můžu poradit jednu věc, odpovězte si na těchto těch pět, šest malinkých kratičkých otázeček, které jsem zde zmínila, a vše si sami před sebou srovnejte. Tento úvodní krok vám velice podstatně pomůže načrtnout váš vlastní systém a plán. Následně je pak jednoduché to propojit všechno dohromady.
A pokud v sobě vnímáte skutečnou potřebu toho, že: „Ano ten jazyk je mou prioritou, potřebuji se mu věnovat, chci ho znát, baví mě to, chci ho rozvíjet.“ Tak potom to pro vás bude snadnější a věřte mi, že pro to také něco uděláte.
Tím pádem se dostávám k mému prvnímu bodu, který souvisí jak se sebe-disciplínou, tak hlavně motivací. Potřebujete za tím vším vidět nějaký smysl a vnímat konečný obraz. Důvody toho, co vám to přináší a přinese. Pokud toto neuvidíte, tak v podstatě budete mít pocit, že to, co děláte je nucené a neděláte to z vlastní vůle.
Dám vám příklad se svojí knihou, kterou aktuálně píšu. Těším se z toho, ale někdy mám také své dny, kdy se mi nechce, ale nejkritičtější jsou vždy jen první minuty, než si sednu za klávesnici. Vždycky si to ale udělám pěkné. Zapálím si svíčku, dám si výborný čajíček a třeba deset, dvacet minut mi trvá, než se do toho úplně položím.
Někdy chvilku píšu a vědomě úplně nevím, kam mě to směruje, pak ten text většinou vymažu, anebo si z něho nechám jenom část. Ale tento úvod mě naladí a navede na tu hlavní myšlenku, kterou budu v ten den rozepisovat.
Vždy je to o nějaké výdrži a sebe-disciplíně, která je ale vlastně spojená s tím hlavním důvodem, jaký smysl pro nás poznávání jazyka má, co nám přináší a co nám přinese v budoucnu.
A ještě ten poslední důvod, který bych vám chtěla doporučit, najděte si nějakého svého parťáka. Nějakého podporovatele, průvodce tím jazykem, který vás podpoří a pomůže. Nebudete na to sami. Budete s ním moci konverzovat, cokoliv s ním zkonzultovat a kdykoli se na něj obrátit.
A v tom momentě, kdy se budete cítit těžce a budete mít třeba i pocit to vzdát, tak už i jenom ten pocit, nebo ta možnost, že si o tom s někým můžete popovídat a třeba se i trošku vyzpovídat z těch svých pocitů, opravdu hodně uleví a pomůže. Určitě se znovu nakopnete a znovu začnete hořet pro to, pro co jste se rozhodli.
Je to podle mě obrovsky důležité, protože když se podíváte na úspěšné lidi a zeptáte se jich, jak oni k tomu svému úspěchu došli, tak většina z nich vám poví, že měli svého kouče nebo nějakého mentora, anebo spolupracovali s člověkem, který to uměl už mnohem lépe než oni a ten je vedl.
Tohle je úplně stejný princip. Pokud poznáváte, nebo začínáte s nějakým jazykem a chcete se v něm posunout, tak nejrychlejší cestou je mít někoho, kdo už ten jazyk zná mnohem lépe než vy, dokáže vám pomoci a podpoří vás. Tím se vám podaří zdolat tu svoji vysněnou horu mnohem rychleji a jistěji. Ušetří vám to čas, peníze a nervy.
Pokud byste chtěli mít konverzační lekce se mnou, bude mi ctí. Vyučuji němčinu a francouzštinu a ve spolupráci se svými lektory i další jazyky. Mile ráda vás na téhle cestě podpořím, protože sama vím, jak náročné to je občas vlastně vydržet u svých návyků a u těch svých rozhodnutí a neztratit vlastně směr, ale vytrvat.
Když byste cokoliv potřebovali, klidně se na mě můžete obrátit a napsat mi na email marketa@solisortus.cz. Věřím, že jsem vám tímto článkem a videem trošku přispěla a pomohla vám ujasnit si, čím to teda vlastně je, že to vždycky po čase vzdáte. Je to tedy tím, že nemáte jasný systém, nevíte co přesně máte dělat, kdy, s kým, jak a co přesně. Takže od toho je třeba vycházet. :-)
Samozřejmě já toto téma se svými klienty mnohonásobně rozvádím do hloubky, abychom opravdu měli jasné priority a přesně jsme věděli co a jak. Ale vy si to můžete zkusit klidně sami, případně když byste s tím potřebovali pomoct, jsem tu pro vás.
Děkuji vám, že čtete můj blog a přeji vám nádherné letní dny plné nových dobrodružství a možností mluvit jazyky. :)
Markéta