Možná i vás zajímají odpovědi na tyto otázky…

• Co je hlavní příčinou demotivace při čtení různojazyčných textů?
• Co udělat, abyste mohli číst knihy a texty hned od začátku studia?
• Opravdu je vhodné číst knihy hned zpočátku?
• Jak poznáte na jaké jazykové úrovni jste?
• Kolik slov potřebujete znát pro pohodové porozumění?
• Jaké dvě podporující aplikace vám čtení usnadní?
• Co vám pro čtení různojazyčných textů doporučuji?

A já vám na ně v dnešním článku odpovím. Tak se začtěte…

Když při čtení nerozumíte

Často se vám stává, když se rozhodnete číst nějakou cizojazyčnou knížku, že se cítíte demotivovaní a frustrovaní z toho, že textům nerozumíte, protože vidíte, kolik neznámého tam je a vy se skutečně můžete nacházet v jazyku na úplně jiné úrovni, a tím pádem si připadáte hloupě a sebebičujete se za to.

Znáte ten pocit? Už se vám to někdy stalo? Já za sebe můžu říct, že ano. Osobně se mi to stalo několikrát, od svých klientů to také často slýchám a chodí mi na to neustále dotazy.

Když při čtení cizojazyčné knížky nerozumíte

Co s tím tedy dělat

Vůbec není potřeba si připadat hloupě a frustrovaně. Je zcela přirozené, když jste na nějaké jazykové úrovni, která je nižší, než je běžně používaná úroveň rodilých mluvčích, že nebudete rozumět všemu.

Důležité ale je, najít si tu správnou literaturu vhodnou pro vaši úroveň. Může to být zjednodušená literatura, nebo biligvní (dvojjazyčná) knížka, kde máte už rovnou hotový překlad a v případě nouze se můžete podívat na druhou stránku a ověřit si, zda-li jste si to přeložili správně.

Anebo si najít odstupňované texty, tzv. Graded Readers, které si vyhledáte přesně podle vaší úrovně na míru. Pokud se tedy například cítíte být mírně pokročilí, vyhledáte si texty, které jsou přímo pro mírně pokročilou úroveň, a tím se omezíte pouze jenom na 500 až 2.000 slov, výrazů, frází a vazeb.

Níže v tomto článku popisuji jednotlivé úrovně a s nimi i průměrný počet slov, které každá jednotlivá úroveň obsahuje.

Co vám to přinese

Číst takovéto texty je mnohem snažší a více motivující, než když byste četli texty, které jsou odborně zaměřené a určené publiku nativních čtenářů.

V takovém případě pak motivaci ztrácíte, nevydržíte u dané knížky a často si pak sami pro sebe říkáte: „Fíha, v tom jazyce je toho ještě tolik, co neznám, přitom už se učím tak dlouho. Jak je to možné?“

S tímto vnitřním monologem se samozřejmě pojí i pocity toho, jak se cítíte a navazují na to další myšlenky a výčitky, díky kterým si můžete myslet, že jste nemožní a děláte něco špatně.

Ano, pramení to z toho, a proto je dobré uzpůsobit čtené texty své vlastní úrovni. Jít po tom, v čem se cítíte více stabilní.

Uvidíte, že pokud budete číst texty, které jsou na úrovni stejné nebo podobné té vaší, budete mnohem více motivovanější, bude vás to také mnohem víc bavit, budete si připadat jistější, bude růst i vaše jazykové sebevědomí a budete sami sebe víc oceňovat za tu práci, co jste doposud už udělali.

Tím podstatným tedy je, že jsme pro naši úroveň zvolili špatnou úroveň literatury, s čímž se vždycky dá něco dělat, že ano? :) Nebičujte se tedy za to, ale najděte si texty, které odpovídají vaší úrovni a s chutí si je budete chtít přečíst.

Opravdu je vhodné číst knihy hned
od počátku poznávání jazyka?

Je úplně v pořádku a skvělé začíst číst hned od začátku studia. Setkala jsem se ale také s jiným názorem… že prý může být přímo nebezpečné začít číst mimo učebnice, pokud jazyk poznáváme sami bez učitele a dokud nemám úroveň alespoň B2.

Kvůli tomu je prý nutné číst nahlas, abychom poslouchali vyslovené chyby a zvládli jsme je opravit, jinak bychom si vytvořili výslovnostní zlozvyky, kterých se těžko zbavuje.

Jak to vidím já?

Osobně nejsem zastáncem učebnice jako hlavního zdroje poznání jazyka. Přijde mi nudná a neefektivní.

Pokud se bavíme o čtení, číst jednoduché texty a knihy se dá opravdu hned od začátku, netřeba čekat. Nevidím pro to žádný důvod. Naopak. Knihy jsou mnohem poutavější svým příběhem, než jenom fádní články v učebnicích.

Určitě ale souhlasím s tím, že je ale třeba si dobře zafixovat jazykové fonémy (vysvětlení viz. níže), jelikož ty jsou ve výslovnosti prioritní a později je už nelze přeučit, pokud se je naučíme špatně vyslovovat.

K tomu nám mohou pomoci nahrávky a samozřejmě v nejlepším případě lektor (učitel, ideálně bilingvní/rodilý mluvčí).

Pokud jste opravdu úplný začátečník a pustíte se do čtení nějaké knížky pro úplné začátečníky, čtěte nahlas a porovnávejte si výslovnost s nahrávkou. U každé takové knížky většinou nahrávky máte k dispozici.

Každý jsme ale samozřejmě jiný a v závislosti na tom si vybíráme i to, co nám je příjemné, co nás baví a v čem se cítíme dobře.

Za svou letitou praxi to mám ale ověřené a za sebe osobně čtení klidně hned ze začátku mohu doporučit. Vždycky to posunulo mě i mé klienty o obrovský kus dopředu a podpořilo i v běžné komunikaci.

Co je jazykový foném?

Jazykový foném je nejmenší součást zvukové stránky řeči, která má v konkrétním jazyce rozlišovací funkci. Každý jazyk má vlastní sadu fonémů, specifických zvuků.

Proto dva odlišné zvuky, dvě hlásky, mohou v některých jazycích mít navzájem stejnou funkci a v jiných ne. Podle toho, jestli tvoří stejný foném, nebo ne.

Fonémy se zabývá věda fonologie, hláskami fonetika. Záměna fonému má schopnost zcela změnit význam slova (např. lis – les – los).

Jak poznáte v jaké jazykové úrovni jste?

Společný evropský referenční rámec pro jazyky (tzv. Common European Framework of Reference for Languages) dělí studenty do tří základních úrovní podle jejich pokročilosti, a to:

• A (začátečník) – A0 (úplný začátečník), A1 (pokročilý začátečník/falešný začátečník), A2 (mírně pokročilý)
• B (nezávislý) – B1 (středně pokročilý), B2 (vyšší pokročilý)
• C (způsobilý) – C1 (vysoce pokročilý), C2 (jazykově způsobilý)

Z toho každá úroveň je dále rozdělena na dvě části: A1, A2, B1, B2, C1, C2. V ČR je obvyklé v životopisech úrovně proti této stupnici nadsazovat. Lidé často uvádějí, že jsou středně pokročilí, přitom jsou na úrovni A2, studenti na úrovni B se často označují za pokročilé. 

Často tak můžete narazit na člověka, který se označuje třeba na úrovni B2, kamž dosahuje znalostí gramatiky, ale pokud by s vámi měl vést plynulou konverzaci v rámci této úrovně, která už je hodně vysoká, bude někde na úrovni A2, což samozřejmě vůbec této zmíněné úrovni neodpovídá.

Pro lepší orientaci tedy navíc rozřazujeme úroveň jazyka do jednotlivých kategorií kompetencí jazyka, a to: čtení, psaní, poslech a mluvení.

Pokud si však budete vybírat literaturu a tápat v tom, jakou úroveň zvolit a ve které se přibližně nacházíte, nechte se vést pocitem a třeba i nahlédněte dovnitř knížky a začtěte se do prvních řádků. Pokud budete rozumět, je to znamení, že tato úroveň je pro vás vhodná.

Kolik je průměrně slov v každé úrovni?

A0 – úplný začátečník: nemá žádnou znalost, anebo jenom pár slov a frází

A1 – pokročilý začátečník: zná minimálně tři až čtyři základní časy, má slovní zásobu alespoň 200 až 500 slov, frází a vazeb.

A2 – mírně pokročilý: zná minimálně šest až sedm časů a jeho slovní zásoba je kolem 500 – 2.000 slov, frází a vazeb.

B1 – středně pokročilý: zná minimálně sedm až osm časů, má slovní zásobu alespoň kolem 2.000 až 4.000 slov, frází a vazeb.

B2 – vyšší pokročilý: zná minimálně devět až deset časů, má slovní zásobu od 4.000 do 6.000 slov, frází a vazeb.

C1 – vysoce pokročilý: zná minimálně deset až dvanáct časů, má slovní zásobu alespoň 6.000 až 10.000 slov a víc, frází a vazeb.

C2 – jazykově způsobilý, nejvíce pokročilý: tuto úroveň přiřazujeme úrovni rodilých mluvčí, kteří v průměru používají aktivně kolem 20 000 slov, frází a vazeb a kolem 40 000 pasivně.

Kolik toho potřebujete znát pro pohodovou komunikaci a porozumění běžným textům?

Osobně vždy dělám maximum, abych daný jazyk vždy vytáhla na úroveň B2. Pro pohodovou komunikaci vám ale vystačí 1.000 až 3.000 slov, frází a vazeb. Pokud však chcete komunikovat více elegantně a na úrovni, je za mě nejlepší ovládat kolem 4.000 až 10.000 slov.

Platí takové pravidlo, že abychom se z jedné úrovně dostali na druhou, potřebujeme znát dvojnásobek toho, co známe teď. To znamená, že od úrovně B1, B2 potřebujeme jazyku věnovat i dvojnásobek více času, protože studium je od tohoto bodu mnohem víc náročnější.

Jaké dvě podporující aplikace
vám čtení usnadní

1. Amazon Kindle

Jednoznačně aplikace Amazon Kindle, kterou si běžně můžete stáhnout v AppStore nebo Google Play zdarma. Jsou zde zdarma k dispozici knížky a také i možnost zakoupení různých titulů.

Já čtu nejčastěji z mobilu a aplikace vám text krásně přizpůsobí. Můžete si ho navíc zvětšit, nebo zmenšit podle toho, jak vám to vyhovuje a jak na to vidíte.

Skvělá je také možnost zvýrazňování slov, které neznáte. Můžete si zvolit třeba nějaký systém barev a později si z těchto neznámých slov psát třeba Goldlist, kartičky, anebo je využívat v nějaké další kombinaci přirozených metod pro poznávání jazyka.

V aplikaci také najdete možnost překladu, avšak mezi jazyky není na výběr čeština. Přesto je to super, protože zde najdete vysvětlení tohoto slova v jazyce, který poznáváte, a tak zase víc prohloubíte svoji schopnost dedukce. Abyste viděli, jak to vypadá, klikněte na obrázek.

2. Readlang

Další výbornou aplikací na čtení je Readlang, kterou je třeba si instalovat do svého zařízení. Ať už počítače, nebo telefonu. Detailní vysvětlení, jak to udělat najdete na této stránce >>

Tato aplikace je skvělá v tom, že vám pomáhá při čtení různých zahraničních stránek na internetu. Můžete si do ní nahrát i nějaké své vlastní texty, které si v rámci ní chcete přečíst.

Při neznalosti slova na něj jenom kliknete a zobrazí se vám jeho překlad, takže je pak čtení různojazyčných textů mnohem rychlejší a jednodušší. Čeština samozřejmě je mezi nabízenými 46 jazyky.

Další super výhodou je, že se vám tato neznámá slova uloží a máte je na kartičkách, ze kterých se pak můžete učit a zpětně si je procházet, anebo zase zařadit mezi další své metody.

Moje message a doporučení pro vás

Čtěte. To vás v jazyce opravdu hodně posune dopředu. Navíc, pokud jste vizuální typ, který poznává nové pomocí očí. V běžné komunikaci používáme výrazy, které se víceméně opakují a někdy můžeme cítit, že už nemáme další progres.

Proto je super najít si knížku, kterou máte rádi, která se vám líbí a kterou si toužíte přečíst. Právě v psané formě a knihách se objevují výrazy, které v každodenní komunikaci neříkáte, přesto se používají. Uvidíte sami, že díky čtení zaznamenáte ve své úrovni jazyka velký posun dopředu.

Co teď čtu já?

Mám dvě rozečtené knihy. Tou první je L’homme qui voulait être heureux – Muž, který chtěl být šťastný od mého oblíbeného francouzského autora Laurenta Gounella, kterou jsem poprvé četla před 10 lety a teď si ji chci přečíst znovu.

Tou druhou je Total Recall, L’incroyable et véridique histoire de ma vie – Total Recall, neuvěřitelný a pravdivý příběh mého života od Arnolda Schwarzeneggera, která je jeho autobiografií. Tuto knihu jsem nejprve chtěla číst v originálu v němčině, ale pak jsem sklouzla k francouzštině.

Co čtete nebo se chystáte číst vy? Klidně se se mnou můžete podělit a napsat mi na email marketa@solisortus.cz. Moc ráda se z toho s vámi potěším. Věřím, že se pro vás dnešní článek byl užitečný a budu ráda, když mi napíšete, do jaké knížky se ještě dneska pustíte.

Ať se vám krásně čte, s láskou Markét.

P.S.: Pokud chcete načerpat inspiraci a zůstat se mnou v kontaktu, sledujte mě na mém Instagramu Hurá za poznáním, kde jsem nejvíce činná a kde každý den přidávám něco nového.

A také se můžeme potkat zde…