7 důvodů, proč poznat nějaký jazyk

Jak a čím konkrétně obohatíte svůj život poznáním nějakého jazyka, který je vašemu srdci blízký? Sepsala jsem pro vás 7 důvodů, které mi přišly na mysl jako první, ačkoliv těch důvodů je zcela jistě mnohonásobně víc. :) Každý z nás si určitě najde ten svůj. Můžete se inspirovat a třeba v těchto mnou zmíněných důvodech ho najdete.

1. Vyšší sebe-vědomí

Určitě mi dáte za pravdu, že je slastný a hřejivý pocit, když se dokážete domluvit úplně sami bez pomoci nějakého tlumočníka a hbitě v určité situaci zareagovat. Jste pak na sebe hrdí, že jste to zvládli a máte chuť zažít nějakou další takovou situaci, ve které byste mohli využít své komunikační schopnosti. Je to trošku jako taková droga, protože pocity a sebe-vědomí, kterého se vám dostává, je slovy nepopsatelné. To se zkrátka musí zažít. :)

Já si tyto chvíle doslova užívám a vždy, když jedu do zahraničí, tak se na ně moc těším. Ani mi nevadí, že kolikrát na 100% dané řeči nerozumím (např. jako vloni v Itálii italštině). Ale to je právě důvod, který mě tak přitahuje a také důvod proč cestuji sama.

Sama cestuji právě proto, abych mohla mluvit jiným jazykem, než je čeština a otestovat se v situacích, kdy se zkrátka potřebuji dorozumět. Dává mi to určitý pocit radosti a vzrušení zároveň, protože nikdy dopředu netuším, co mi toto dobrodružství přinese.

Ruší mě, pokud cestuji s někým, kdo mluví česky. Do zahraničí jezdím proto, abych mohla plně komunikovat jinými jazyky a naplno se obklopit tímto prostředím. Česky mohu mluvit v České republice, na to nemusím jezdit/létat/plout do zahraničí.

Někomu to může přijít zvláští, což respektuji. Já jsem sama v sobě ale objevila, že mi to dělá moc dobře a dává mi to plně proniknout ke svému vlastnímu vnitřnímu jádru. Cítím se v tom moc šťastná, a proto to dělám. :) Takže každý rok se několikrát seberu a zamířím do mnou nepoznaných krajin a naplno si to užiji o samotě.

2. Trénování mozku, posilování
a vytváření nových spojů mezi neurony (synapse)

Chceme-li, abychom byli dlouhodobě mentálně svěží a udržovali svůj mozek mladý, je potřeba ho trénovat. Mozek se dá ale nejenom trénovat, ale má i schopnost tzv. neuroplasticity.

To znamená, že se dokáže měnit, vyvíjet a vytvářet nové spoje (synapse) mezi neurony. Synapse je spojení dvou neuronů (nebo smyslové buňky a neuronu), sloužící k předávání vzruchů. V dnešní době je považována za jednotku aktivity mozku namísto neuronu.

Pokud právě nebudete hledat způsoby, jak vašemu mozku pomoci k vytváření těchto synapsí, jak ho podpořit, posílit a osvěžit, bude se jeho činnost s přibývajícím věkem zpomalovat. Můžeme to přirovnat třeba k počítači.

S přibývajícími roky se zpomaluje. Je třeba ho čistit a udržovat v kondici, abychom zachovali jeho funkčnost. Pokud však svůj mozek budete pravidelně trénovat, můžete úbýtek svých kognitivních (paměťových) schopností zpomalit nebo zastavit. Poznávání jazyka je pro to ideální volbou. Proběhly také nějaké výzkumy, které ukazují, že schopnost mluvit více než jediným jazykem snižuje sklon k Alzheimerově chorobě.

3. Profesní přitažlivost

Jazyky jsou čím dál tím více potřeba na různých pracovních pozicích. Bez znalosti jazyka už vás dnes na nějakou zajímavější a dobře placenou pracovní pozici, nevezmou. Samozřejmě to platí pozice od pozice. Všeobecně je však už takovým standardem a předpokládá se znalost alespoň jednoho jazyka na aktivní úrovni.

Pokud podnikáte a chcete expandovat na zahraniční trhy, tak se také bez jazyků neobejdete. Můžete najmout lidi, kteří komunikační práci obstarají za vás, ale jisto jistě se jí ani vy nevyhnete a budete potřebovat se dorozumět.

Chcete-li žít v zahraničí a zároveň tam pracovat, je jazyková vybavenost nutností. Určitě se jazyk dá naučit i za pochodu, až tam přijedete. Pokud ale sháníte nějakou práci v předstihu, máte pak mnohem větší výběr z pracovních nabídek a lepší vyhlídky, než když jazyk neumíte vůbec.

V zahraničí nemusíte jen žít a pracovat. Můžete tam také studovat. Pokud tedy zamýšlíte vzdělávat se a rozšiřovat si svoji kvalifikaci, můžete si vybírat i ze zahraničních škol a ne se omezovat pouze nabídkou českých škol. Skvělá zpráva je, že studovat na prestižních zahraničních univerzitách se dnes dá i na dálku, online. Sama jsem několik takových kurzů absolvovala na Coursera.

4. Cestování bez zábran

Právě teď, když píšu tento článek, sedím v kavárně Mandala na Vysočině. Je to maličká a útulná kavárnička, kde jsou stolečky blízko sebe a tak nelze přeslechnout, co si kdo povídá. Zdáli od vedlejšího stolečku slyším povídání paní ve věku kolem 50 let, která se těší na letní dovolenou s jógou na Sardinii, ale svému společníkovi se svěřuje, že neumí italsky, a tak má strach, jak se tam domluví.

Vzpomíná tím pádem ještě na cestování po Francii, především navštívení Paříže, zámků na Loiře a okolí, kde to bylo moc krásné, kde si to velice užila a francouzsky řekla dokonce pár vět. V zápětí se ještě zmíní o ruštině, kterou kdysi dávno měla ve škole, a na kterou by se dneska možná ještě rozvpomenula a zmíní ještě navštívení Moskvy.

Její společník jí zase odpovídá, že se těší do Athén a jakž takž se domluví anglicky, která mu prý v Řecku stačí. Čerstvě se rozvedl s ženou, a tak to má jako takovou oddychovou cestu po všech těch stresech, kterými si prošel.

Přesně naproti nim sedí u dalšího stolečku dvě slečny kolem cca 17 let, které se těší z toho, že procestují celý svět. Ale prý jim trvá dlouho, než se něco v jazyce naučí a ty učebnice jim moc nedávají… Sní o tom, jaké by bylo umět čínsky, studovat ji, zmíní se o nějaké osobě, která čínsky umí a s jiskrou v očích k ní vzhlíží.

Přijde mi to trošku zábavné a při psaní se zřetelně usmívám. Fascinuje mě, jak to funguje a jak rychle to funguje. Na něco myslíte a okamžitě si vzápětí přitáhnete informace s odpovědí. Kamkoli přijdu, tam se lidé začnou bavit o jazycích. :) Dávají mi odpovědi na to, o čem sní, co potřebují a co je v poznávání jazyka brzdí.

Toto je pro mě dalším potvrzením toho, že poznání jazyků je skutečně podstatné, pokud nechcete celý život prosedět na jednom místě, ale chcete také vytáhnout paty z domu a pořádně prozkoumat tu naši nádhernou planetu Zemi, jíž jsme součástí.

Poznání jazyka otevírá bránu do světa

Jazyk vám dá takový pocit jistoty, že ať už pojedete kamkoli, jisto jistě se domluvíte. Nemusíte se tak limitovat například na cestovní kanceláře, průvodce nebo osoby, které jazyk znají, aby vám na místě pomohli a odkomunikovali co potřebujete. Jste tak sami sobě šéfem.

5. Snadnější seznamování

Ať už s lidmi, kulturou zemí, jídlem, tradicemi, mentalitou… Na svých cestách jsem poznala mnoho zajímavých a velice srdečných lidí. Jsem si jistá, že takto se můžete seznámit i vy a pokud se odevzdáte vyššímu vedení, zcela jistě to budou samí příjemní lidé s dobrými záměry.

Zkrátka poznáte ty správné lidi. S většinou z nich jsem se seznámila zcela spontánně. A může se to stát i vám. Například něco hledáte, chcete se na něco zeptat, jedete vedle sebe v autobuse, potřebujete s něčím pomoci, nebo naopak můžete pomoci jim, bydlíte u nich… Mohou se z toho vyklubat přátelství nebo partnerství, která nebudou jenom chvilkovou záležitostí, ale zůstanete pravidelně v kontaktu, anebo spolu třeba začnete i žít. :)

Uvedu pár lidí, na které jsem si teď vzpomněla, jež mi zpříjemnili moje cestování. Při vzpomínce na ně se mi vykouzlí úsměv.

S Jamesem z Hong-Kongu jsem se seznámila v Římě, když jsme vedle sebe jeli autobusem a začli si povídat o svých putováních Itálií. Měli jsme na sebe štěstí a ve městě jsme se pak potkali ještě dvakrát. Byla to tak příjemná setkání, že mě James pozval na návštěvu do Hong-Kongu, strachoval se a stále mi opakoval, ať jsem na sebe opatrná, když jsem mu řekla, že cestuji sama.

Skvělou ženou je také malířka Elisa Rianna, u které jsem bydlela v jejím bytě ve Frascati. Elisa mě seznámila se svojí rodinou a zasvětila mě do některých jejich rodinných zvyků a tradic. Strávila jsem s ní velice krásný čas.

S příjemnou malířkou Elisou Riannou ve Frascati

Dalšími úžasnými lidmi byl manželský pár Carolina a Dominique z belgického Flobecqu, u kterých jsem byla na studijním pobytu. Pamatuji si, jak jsme si večer prohlíželi fotky a vyprávěli mi o své dceři, která nějakou dobu žila v Africe. Bylo to moc milé a cítila jsem se tam jako doma.

S Felixem jsem pobyla v Berlíně. Vařil mi vynikající a vydatné zeleninové polévky, a když jsem se večer prochradlá vracela zpět na byt, už mě s nimi vítal. Často jsme si u jídla povídali a hodně se nasmáli. Byl to kouzelný čas. :)

S Piotrem jsem se seznámila v chorvatském Stanici. Bydleli jsme ve stejném domě, chodili se koupat do moře, povídali si hodiny a hodiny, chodili na procházky, poslouchali písničky, vyprávěli si jak se co řekne v češtině a v polštině. Komunikovali jsme spolu německy a anglicky. Ten pocit vzájemného souznění by se dal nahmatat. Smáli jsme se a užívali si večerní koupání při svitu úplňkového měsíce. Moc ráda na to vzpomínám.

Vysokoškolského profesora Alexandra z ruského St. Petersburg jsem poznala při pěší procházce z římského vlakového nádraží do zahrad jardin Vittorio Emanuele, když mě zastavil, aby se mě zeptal na cestu. Nabídla jsem mu k hovoru francouzštinu a hned se chytil. Nakonec jsme šli na zmrzlinu a povídali si dvě hodiny. Nenapadlo by mě, že v Římě potkám Rusa, který bude umět francouzsky. Dozvěděla jsem se, že učil i na Univerzitě Karlově v Praze na matematicko-fyzikální fakultě. Jak je ten svět malý. :)

Takto bych se tu mohla rovzpomínávat třeba celý den. Těch lidí, co jsem na svých cestách potkala, a které můžete poznat i vy, je mnoho. Občas to může být třeba jen prodavač na trhu, který vám dá ochutnat výborné olivy a prohodíte s ním pár vět o tom, jaké je počasí a kam povedou vaše další kroky, anebo můžete poznat osobu, která se stane vaší láskou a společně vytvoříte vztah se stabilními základy, který může vyústit ve velice krásný společný život v lásce.

Možností seznamování je skutečně mnoho. Nechte se překvapovat tím, koho vám Vesmír pošle na cestu. Ale tím, že budete znát jazyk už v okamžiku, kdy se tato osoba na vaší cestě objeví, nemusíte řešit jazykovou bariéru a úplně uvolněně se s ní domluvíte. Což vám dá mnohem lepší podmínky pro vzájemné sebe poznávání, než když byste museli lovit každé slůvko ve slovníku.

colorful vector confetti isolated on transparent background

Všechny tyto příběhy spojuje jediné. To, že jsem se s nimi domluvila a vzájemně s nimi sdílela střípky zážitků. Zřejmě bych toho nikdy nedosáhla, pokud bych tomu nebyla otevřená a nevěřila ve svoji schopnost, že se dokážu za všech okolností domluvit. A samozřejmě, pokud bych neznala žádný jazyk.

6. Informace z první ruky

Pokud vás nebaví být odkázáni na překroucené, částečně vymazané a zevšeobecněné informace, ale chcete je mít z první ruky a ze spolehlivých zdrojů, určitě vám k tomu poznání jazyka dopomůže. Do Čech se dostávají informace už kvalitativně upravené a většinou převzaté z velkých informačních serverů, jako např. Reuters. Řada deníků a informačních portálů tyto informace překládá a doplňuje o zprávy např. z ČTK. Někdy se stává, že při překladu si originální znění špatně vyloží a dojde tak ke zkreslení zprávy.

Chcete-li si vše přečíst v originálu a sami, se znalostí jazyka je to zcela jistě možné a nemusí to být jenom zprávy a informace ze světa. Můžete to být například i kniha, která zatím vyšla jenom v zahraničí a v češtině zatím není dostupná. Můžete sledovat přednášky TED, aniž by k nim musely být připojeny titulky. Zkrátka čekání na to, až námi potřebované informace budou přeloženy do češtiny, je značně limitující a zdlouhavé. Mnohem lepší je mít k nim přístup kdykoli, když se vám zachce.

7. Poznáte sami sebe

Čím víc budete poznávat jazyk, tím víc budete poznávat sebe. Dozvíte se o sobě například to, jak jste na tom s disciplínou, vytrvalostí a důsledností. Na cestě poznávání jazyka objevíte jisto jistě také své strachy a hlubinné propasti, které vás budou lákat, abyste z této cesty sešli a vrátili se zpět ke svému starému způsobu žití. K pohodlíčku, kdy jste se s poznáváním nějakého jazyka vůbec nezabývali.

Je zcela přirozené, že se takovéto pocity objeví, když se rozhodnete vyjít ze své zóny komfortu. Je skvělé s nimi komunikovat a zvědomovat je, protože pokud víte, co proti vám stojí, máte možnost k tomu zaujmout postoj a rozhodnout se, kam povedou vaše další kroky. Vždy totiž máte možnost se rozhodnout.

Buď se necháte zastrašit a pohřbíte své sny, budete pokračovat ve způsobu života, na který jste aktuálně zvyklí a možná jednou za čas přijdete na tento hřbitov svých snů a politujete se, jak na ty jazyky nemáte talent, jak jste měli špatnou učitelku, jak vám nevyhovovaly ty materiály, ze kterých jste se učili, jak nemáte peníze, abyste se sebrali a jeli prozkoumat nějakou zemi, kterou už několik let toužíte navštívit, jak už jste staří, nemáte na to hlavu, jak nemáte to a to, cítíte se tak a tak a že je to tak těžké… Anebo těmto strachům poděkujete a budete jednat napříč tomu, jak se cítíte. Vydáte se za svým snem, který si celou svojí duší toužíte splnit a prostě si ho splníte.

Je to a bude přesně takové, jaké si to uděláte. Buď si tedy budete stěžovat, vymlouvat se a hledat způsoby jak to nejde, anebo se rozhodnete, postavíte se k tomu jako k výzvě, naplánujete si své kroky a najdete způsoby, jak tuto výzvu můžete pokořit a hurá, vydáte se na cestu. :)